Bičování chodidel

Nejvíce osvědčeným postupem při tomto, subinami velmi oblíbeném trestu je postup, který nyní ozřejmím. Subina se vysvlékne a následně si klekne na kraj postele tak, by její nohy přečnívaly přes okraj přibližně od poloviny délky lýtek. V této poloze ji svážeme k sobě lýtka, kotníky a pomocí gumy také palce u nohou. Zatímco v průběhu vázání se subina smí opírat o ruce, nyní se vztyčí a dá je za hlavu. V této poloze je připravena k trestu. Pro zostření můžeme ještě před vztyčením zavést anální hák či kolík. Bičování provádíme rákoskou, jezdeckým bičíkem (bez zakončení), nebo jiným tenkým předmětem, a to po ploše chodidel a zvláště prstech. Pán přitom stojí bokem k subině před postelí. Rány aplikujeme tak, aby dopadaly na obě chodidla současně a srovnatelnou intenzitou. Zajímavým zpestřením je modulovat intenzitu tak, že po dvou slabších ranách následují dvě silnější a jedna nejsilnější. Jinou možností je přizpůsobit intenzitu bičování křiku subiny. Čím více křičí, tím silnější rány obdrží. Vždy však předem stanovíme celkový počet ran. Baštonádu je možné kombinovat s výpraskem zadnice a v konečné fázi s bičováním vulvy. Stejně tak poslouží i jako samostatná aktivita k výchově a ponížení submisivní samice.
Přidat komentář